GEOINDUSTRIE

rok: 2021

místo: Velký Osek

I průmyslové areály si zaslouží kvalitní prostředí, a zvláště v takových místech se silným duchem, výjimečným měřítkem a vůní oceli se pro krásu často nemusí chodit tak daleko.

Zahrada ’trochu jinak’ se nachází přímo v areálu továrny a je parafrází na obor a hlavní činnost firmy - hlubokého zakládání pomocí pilot - do architektonicko-výtvarného řešení.

V této průmyslové "krajině" jsme recyklovali ocelové vrtné trubky, které byly vyřazeny z výroby. Tento moment, kdy se do návrhu podaří velkým dílem zapojit něco, co se na místě už nachází, přikládáme velkou důležitost. Zdánlivě samozřejmá věc, díky níž se nám daří projekty dotáhnout ekonomicky smysluplně, s minimalizací uhlíkové stopy spojené kupříkladu s dopravou těžkých břemen.

Stroj nebo socha? Průmyslový areál nebo galerie? Kouzlo velkého měřítka, kontrast hrubého materiálu a rzi s jemným květem výsadby. Rozpad a rozklad s náznakem něčeho nevyřčeného uprostřed záhonu života.

Zkorodovaná ocel je použita jako propojující prvek, médium, které zde dává smysl a je prodchnuto celým okolím administrativní budovy.

Tovární zahrada slouží k rychlým pohledům při pochůzkách po areálu, k uvítání při cestě do práce nebo na schůzku a také k rozloučení při návratu domů. Zahrada nemusí být jen doma, ale může zpříjemnit i prostředí v práci - na místě, kde trávíme téměř polovinu svého bdělého a produktivního života.

Sochy v zeleni nedělají parádu jen přes pracovní dobu, při setmění se rozsvítí scénické osvětlení a ocitáme se v nadpozemském světě obklopeni krásou surového materiálu v industriálním prostředí.

Večerní scénu ocení nejen ranní slavíci a noční sovy, ale během krátkých zimních dní snad každý, kdo zná režim ‘ještě za tmy do práce už za tmy z práce’.

Realizace v krajinářské architektuře musí po založení dozrát, proto z pravidla publikujeme dílo z předloňského roku, protože ty novější jsou ještě ve fázi vývoje a růstu, a tudíž nepublikovatelné. Tato setrvačnost nám ale nijak nevadí - naopak, je krásné sledovat, jak se prostor s časem proměňuje a s tím, jak sílí vegetace, se zvětšuje i naše radost…

fotografie: archiv Partero