DVA POKOJE

rok: 2016
místo: Brno

Tentokrát je v centru pozornosti malá městská zahrada pro mladou rodinu, nacházející se u rohové vilky, v klidné části Brna.

Zadání?

Během rekonstrukce domu to chvíli vypadalo, že budeme rekonstruovat i původní zahradu.

Pak přišel efekt sněhové koule – najednou bylo potřeba opravit nejen rozpadající se podezdívku plotu, ale i cestičky, poté zpevněné plochy, přišlo havarijní kácení, vjezd do garáže, zkrátka namísto rekonstrukce se vlastně vše dělalo úplně nanovo.

Tímto trochu neplánovaně a polehoučku vzala původní stará stinná zahrada plná vzrostlých smrků za své. Namísto ní však vznikl velmi otevřený, úplně prosvětlený exteriér zahrady, který má dvě části, s krásně kontrastní atmosférou.

A protože jsou mezi nimi opravdové dveře, tak jsme zahradu pojali jako dva pokoje. Ne všechno je v nich ale nové. Hodně jsme ctili ducha starých časů, a co jsme mohli zachovat, samozřejmě zůstalo.

První z pokojů, který byl původně hodně zarostlý velkým tisem a smrkem, je dnes jeden velký „openspace“. Vše je zde najednou přehledné, včetně barevné předzahrádky, kterou shlédne každý kolemjdoucí z chodníku, aniž by do zahrady vůbec vstoupil. Lidé se prý často zastavují, aby se pokochali.

Do zahrady je vidět, původní ploty z dvacátých let byly totiž nízké…

V současnosti jsou krásně opraveny a slouží dál… Proč o tom mluvíme?  Často se tyto skvosty ocitnou na hromadě stavební suti a pak někde zmizí nenávratně.

Namísto moderního dláždění přišel ke slovu beton.

Gletované cestičky jsou hlaďounké a krásně kontrastují s veselými záhony kolem. V těch voní levandule a stébla trav se elegantně pohupují společně s hlavičkami okrasných česneků. V rámci obvodových záhonků je vysazena i bylinková část, ke které vede skrytá pěšinka, opět, z původních dlaždic.

Dalším detailem je malá dlážděná plocha pro lavičku nebo stůl s židlemi,  nad kterou je vysazena třešeň.  Ta je zatím mladá , ale jednou bude důstojným nástupcempůvodních jehličnanů , zahradu zahalí svým chladivým stínem, na jaře zasype květy, na podzim barevným listím.

Toto nově navržené sezení v cípu zahrady je řešeno jako mozaika z betonových dlaždic, kterýmiprorůstá mateřídouška avzniklý efekt vytváří  kontrast k hladkým obvodovým betonovým cestičkám i minimalistické ploše trávníku.

Okolní průhledy na ulici, typické pro rohové parcely jsou na jedné straně řešeny řadou vysokých trav, do ulice je vysazen habrový plot. Mezi poslední realizované výsadby v této části patří jedlé bobuloviny, kterých není na zahradě s dětmi nikdy dost.

Zbytek prostoru patří trávníku. Ten není nijak velký, ale může být vším. Dle potřeby a nálady  -  velkou tělocvičnou, venkovní ložnicí, nebo divadelním sálem…

Roh je zakončen výsadbou sloupovitého jeřábu, který vykrývá pohledy z bytových domů, které stojí naproti přes ulici

Zatímco děti řádí na trávníku, je možné dveřmi projít do dalšího pokoje, které má atmosféru naprosto odlišnou. Použijte prosím dveře…

Zde v místě, které je úplně uzavřené a intimní se sedí, tlachá, čte a relaxuje…

Je blízko ke kuchyni, takže čaj a káva se servíruje často právě tady. K sezení slouží nepravidelná dubová paluba, která je zakončena pohledovou výsadbou. Na ni navazuje dřevěné schodiště, kterým lze vystoupat do kuchyňských dveří.

Divoká směs bambusů, trvalek a kroucený kmen původního javoru dotváří pohledovou bariéru v protějším cípu atria i v zimních měsících je zde díky bambusům zeleno.

Nuže, taky byste rádi usedli a dali si kávu?  My ano!

A ani v tomto pokoji nechybí původní detailíčky -  např.  litinová mřížka, která řeší odvodnění zpevněných ploch. Ta je praktická i svým umístěním, neboť právě zde často stojí  dětský bazének. Použitou vodu, která se nespotřebuje na zálivku záhonu lze pak jednoduše vylít bez přenášení  právě tudy.

A nově jsou vysazeny i naše oblíbené rostliny- zimní, jarní i ty ryze letní.

Zahrada s dvěma pokoji je pro nás dalším příkladem toho, že i ve městě, na malém pozemku, se dá krásně žít. Habrový plot jednou uzavře i přední pokoj a na zahradě bude absolutní soukromí.

Porostou i nově vysazené dřeviny a tak se rohová vilka opět ponoří do listoví stromů, které budou sloužit novým obyvatelům domu a jejich dětem.