JAPAN FUSION

rok: 2017

místo: Praha - Sedlec

Majitelé pozemku v pražském Sedlci jsou milovníky Japonska. Jak dostat kousek tak vzdálené exotiky do našich podmínek?

Kdo hledá, najde – a tak nás i samo místo inspirovalo, odhalilo pár rysů blízkých asijské zahradní kultuře – a k právě zrekonstruovanému domu jsme navrhli fusion: splynutí japonské a pražské moderní zahrady.

Japonské zahradní umění nejsou jen bonsaje, štěrk, vodopády a miniatury; je to celá filosofie spojující přirozenost přírodních prvků, bohatou organickou kompozici, průhledy do okolí a symboliku různých stavebních i rostlinných materiálů.

Nám místo samotné nabídlo přítomnost vody – nacházíme se kousek od Vltavy, a přestože voda není přímo v zahradě, je cítit z pohledu do údolí i ze vzdušné vlhkosti. Náš břeh řeky je mírný, na vodu bohatý, živný a ostře kontrastuje se suchou trojskou stepí na protějším skalnatém břehu.

Pozemek sám o sobě má složitý tvar – nerozléhá se typicky okolo domu, ale obchází dům ze tří stran a dál zabíhá na sever, kde se mírně rozšiřuje a klesá.

Přestože ze západní strany jsme zahradu spíše clonili (pozemek sousedí se železniční tratí), na východě jsme se okolí naopak otevřeli – za výsadbami podél plotu se otevírá výhled na protější břeh řeky. Díky pohledu na Troju zůstáváme součástí okolí a zahrada tak získává co do prostoru.

Právě na tento výhled je orientovaná hlavní terasa u domu. Plášť stávajícího objektu byl při rekonstrukci ponechán, my jsme pouze propojili terasu podél jižní a východní fasády v jednu velkou pobytovou plochu.

Kvůli komplikovanému tvaru pozemku zahrada nepůsobí jako jeden celek, ale plyne kolem budovy, odbíhá od ní a poutá pozornost různými směry. Pár jednotících prvků, které celou zahradou provází a dodávají jí charakter, zde však přece najdeme – tu a tam kámen, opakované použití dřevěných ploch anebo oblaka z bambusů.

Kámen v zahradě v jakékoli přirozené formě je naší srdcovkou, takže jsme s potěšením použili oblíbené kamenné šlapáky v trávě i ve štěrku, kamenné schůdky, oblázkové cestičky, i pár balvanů ve výsadbách.

Dřevo se objevuje na terase u domu i v zahradě jako konstrukce a obložení malé sauny, či spíše čajového pavilonu, od firmy Kijukiju.

Tvrdé konstrukční materiály zjemňují ty živé – výsadby travin, rododendronů, ve vyšších patrech borovice a vrby…

Nezůstali jsme jen u šedo-zeleného minimalismu à la Japonsko. Jsme přece na české zahradě – a ta je též plná barev a vůní – najdete tu pivoňky, čemeřice, bergenie, bílou srdcovku, u prosluněné terasy zase fialovo-růžové kakosty a třapatky.

Nejvěrnějším společníkem jsou při průchodu zahradou bambusy. Z otevřeného trávníku, terasy nebo oblázkové plochy se cestičkou mezi bambusy dostaneme vždy o prostor dál.

Intimní úzké pěšinky obrostlé bambusovými větvemi střídají funkční otevřená místa – mezi nimi nechybí sauna, zahradní sprcha, ohniště, zeleninové záhony, stupně ve svahu – nebo komorní skrýše a ‚zašívárny‘… Průchod naší zahradou harmonicky plyne a získává hravý rytmus bambusového staccata.

O to šlo v našem japa-fusion nejvíce – použít nejen klasické české zahradní prvky jako trávník, terasu nebo živý plot, ale komponovat zahradu jako příběh, přírodní procházku, kde je prostor pro úkryt i objevování.

A jsme zpět u východního motivu – japonský zahradní design není jen o kombinaci živých a neživých materiálů. To hlavní je celkové působení, soulad použitých prvků, jež nás má naplnit a povznést.

Pražská zahrada na japonské téma je na světě! Třebaže do skutečné Asie daleko, snad alespoň oku majitele zahrada připomene milované Japonsko a přinese zenový spirit.